Další materiály vhodné (nejen) do výuky chemie

 

Pokusy pro nejmenší děti (od 4 let)

Celý soubor zde ke stažení: doc

Pokusy pro nejmenší (od 4 let) s metodikou a vysvětlením

Pokusy pro nejmenší děti

Cíl materiálu je především rozvoj přírodovědné gramotnosti u dětí předškolního a mladšího školního věku, rozvoj širokého spektra klíčových kompetencí a v neposlední řadě podpora dětí v tom, co je zajímá a baví, tedy přirozené touhy po objevování okolního světa.
Souvislost s Rámcovými vzdělávacími programy: Experimenty jsou zpracovány takovým způsobem, aby byly v souladu s požadavky Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní vzdělávání a Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (1. stupeň základní školy). Mají vazbu na vzdělávací oblasti Dítě a svět, Dítě a jeho psychika a Dítě a jeho tělo v případě předškolního vzdělávání, Člověk a jeho svět, Člověk a svět práce a Člověk a jeho zdraví v případě základního vzdělávání (1. stupeň). Cílem experimentování je – jak již bylo uvedeno výše, mimo jiné, rozvoj klíčových kompetencí, určených a důležitých pro danou věkovou skupinu.
Pro koho je materiál určen: Soubor experimentů je určen především dětem předškolního a mladšího školního věku, tedy věkovému rozmezí pěti až osmi let, a jejich učitelům nebo též rodičům a lektorům zájmových kroužků. Experimenty je však možné provádět také s mladšími či naopak staršími dětmi, přičemž míra modifikace záleží na každém z dospělých průvodců a na individuálních schopnostech dětí.
Nároky na přírodovědné vzdělání učitele/lektora/rodiče: Nároky na přírodovědné vzdělání dospělého průvodce experimentováním nejsou žádné. Materiál je vytvořen tak, aby učitel/lektor/rodič, který není vystudovaným chemikem, nemusel informace již více dohledávat. Vše potřebné, v co nejsrozumitelnějším provedení, nalezne právě v tomto souboru.
Na základě čeho soubor vznikl: Soubor přírodovědných pokusů vznikl po přímé interakci jak s učiteli mateřských škol, tak s učiteli prvního období prvního stupně základních škol. Materiály byly zpracovány takovým způsobem, aby co nejvíce vyhovovaly nárokům, požadavkům a možnostem těchto učitelů (viz dále - Materiály obsahují). Na základě spolupráce s učiteli vznikla také struktura experimentů, přičemž volba experimentů podléhala několika aspektům (viz dále – Experimenty jsou voleny tak, aby …).
Materiály obsahují:

  • metodické podklady pro učitele včetně fotografií průběhu experimentování – tedy jakým způsobem didakticky experiment provést, co je vhodné dětem povídat, aby jim byl základní princip jasný;
  • detailní vysvětlení pokusů, které pomůže dospělému, nad rámec toho, co poví dětem, porozumět základnímu principu experimentu;
  • pracovní listy, které mohou sloužit jako hmotný výstup z vaší společné práce a je zcela na dospělém průvodci experimentováním, zda jej dětem zadá na vyplnění doma s menší pomocí rodičů, nebo po skončení experimentování v daný den.

Experimenty jsou voleny tak, aby:

  • děti pracovaly s bezpečným materiálem a pomůckami, a mohly si tak vše vyzkoušet samy, protože co si děti samy zkusí, má pro ně mnohem větší vzdělávací i motivační hodnotu, než jen to, co vidí či dokonce pouze slyší;
  • děti pracovaly s běžně dostupným materiálem a pomůckami, které znají (přírodní materiál, potraviny) – protože experimentování zdaleka neznamená pouze práci se „vzácnými“ látkami a pomůckami, experimentovat můžeme i doma, vždyť ne nadarmo se kuchyni přezdívá „malá chemická laboratoř“;
  • děti pracovaly s ekonomicky dostupným materiálem a pomůckami, protože „kdo šetří, má za tři“ a školský rozpočet není tímto nutné zatížit;
  • byly efektní (např. s barevnými změnami), protože (nejen) děti mají velmi rády moment překvapení, a lze tak předpokládat, že tento příjemný prožitek si skutečně dlouho zapamatují;
  • byly proveditelné ve vhodném časovém úseku (max. 60 minut), protože udržet pozornost dětí déle je tak trochu nadlidský úkol;
  • byly plné podnětů, protože nezaměstnané hlavičky a ručičky znamenají ztrátu pozornosti;
  • byly ekologické, protože naše krásné životní prostředí je třeba chránit a zatěžovat co nejméně;
  • byly přizpůsobeny možnostem třídy (z hlediska prostoru, odvětrání, hygienickým požadavkům atp.);
  • dětem vysvětlovaly vybrané základní přírodovědné děje, a děti tak, s ohledem na ontogenezi, rozuměly tomu, co je podstatou experimentu – tedy aby experimentování mělo také vzdělávací smysl.

Přestože je potřebné, aby si učitel připravil experimentování dopředu a je tedy logické, že mu bude muset věnovat svůj drahocenný čas nad rámec přípravy na „vyučování“, odměnou mu jistě budou naplnění zvídaví jedinci, kterými děti zkrátka jsou.