Milada Teplá
KUDCH, PřF UK v Praze
email: milada.tepla@natur.cuni.cz
Buňka - úvod
Nukleové kyseliny a proteosyntéza
Přírodní látky
Trávení
Metabolismus
Další informace
Hormony jsou vysoce účinné chemické látky, které působí jako chemické signály (nosiče informací). Hormony zajišťují vzájemnou komunikaci mezi buňkami a tkáněmi v mnohobuněčném organismu. Jsou významné svojí regulující (řídící) funkcí. (citace Dundr, Klímová)
Hormony regulují růst, rozmnožování, celkový metabolismus, hospodaření s vodou a jednotlivými ionty. Hormony dále udržují stálost vnitřního prostředí (homeostázu). (citace Hyne)
2. Čím je uskutečňováno látkové (hormonální) řízení?
Hormonální řízení je uskutečňováno prostřednictvím chemických látek: (citace Zicháček, Jelínek)
a) hormonů, které jsou vylučovány do krve žlázami s vnitřní sekrecí (endokrinními žlázami);
b) neurohormonů, produkovaných neurosekrečními buňkami hypothalamu (část mezimozku);
c) tkáňových hormonů, jež jsou vylučovány z tkání, které slouží primárně jiným účelům.
Hormony dělíme podle jejich chemické struktury na peptidy a proteiny (např. insulin, glukagon, oxytocin), deriváty aminokyselin (např. adrenalin, thyroxin), hormony steroidní povahy (např. testosteron, estrogen) a oxidy (NO a CO).
Aby mohla buňka na určitý hormon reagovat, musí obsahovat pro tento hormon tzv. receptor. Hormony lipofilní povahy působí na buňky cílových orgánů přímo, tzn. pronikají do buňky a reagují až s receptorem přítomným v cytoplasmě buňky za vzniku hormon-receptorového komplexu, který ovlivňuje syntézu buněčných bílkovin (proteosyntézu). Při nepřímém působení je receptor pro hydrofilní hormon obsažen v cytoplasmatické membráně buňky. Vzniklý hormon-receptorový komplex ovlivňuje propustnost membrány pro určité látky. (citace Zicháček, Jelínek)
Mezi endokrinní žlázy patří hypofýza (podvěsek mozkový), šišinka, štítná žláza, příštitná tělíska, brzlík, Langerhansovy ostrůvky slinivky břišní, nadledviny, varlata, a vaječníky. Normální funkci určité endokrinní žlázy označujeme jako eufunkci. Zvýšenou funkci označujeme jako hyperfunkci a sníženou funkci jako hypofunkci.